Kolik zbývá času, než bude pozdě?

autor: | Kvě 3, 2018

Závazek ukončit skládkování biologicky rozložitelného odpadu k 1. lednu 2024 je velmi odvážný a zároveň přísný, resp. je reálné dostát této povinnosti, pokud objektivně chybí kapacity na třídění odpadu a jeho recyklaci? Za rok a půl bude pozdě začít přemýšlet o výstavbě odpadové bioplynové stanice, za dva a půl roku nepřestavíme ani zemědělskou BPS na odpadovou. Zůstane nám 1,8 milionu tun biologicky rozložitelného odpadu hnít za domem?

Česká republika se podle platného Zákona o odpadech, zákon185/2001 Sb., aktivně zavázala, že k 31.12.2023 ukončí skládkování biologicky rozložitelného odpadu (BRO).

Závazek je velmi ambiciózní a předčí plány EU, která chce do roku 2030 postupně snižovat množství BRO na skládkách na 10 %. 

Dosáhnout nuly je nemožné, resp. do černých popelnic vždy vyhodíme něco, co bude hnít a tedy třídění, pro něž dnes nejsou kapacity, by muselo být absolutně dokonalé.

Pokud bude odpad roztříděný, co s ním dál…tedy s BRO, které má dvě základní vlastnosti – je organické, proto hnije a tlí, a obsahuje hodně vlhkosti (až 80 %), tudíž je jeho spalování na první pohled energeticky velmi náročné. Celosvětově uznávaným, a prakticky jediným, způsobem likvidace BRO je anaerobní fermentace, při níž vzniká bioplyn a hnojivo bohaté na fosfor. Bioplyn slouží jako zdroj biometanu, elektřiny a tepla. Hnojivo skončí na polích, kde fosfor chybí.

V analytickém oddělení společnosti EFG jsme na základě naší zkušenosti s výstavbou a provozováním odpadové BPS došli k obecnému kvalifikovanému odhadu časové náročnosti jednotlivých etap realizace projektu výstavby odpadové BPS nebo přestavby zemědělské BPS na odpadovou, viz přiložená tabulka s odhady délek jednotlivých etap realizace .

Cíle vlády odklonit odpad ze skládek a přiblížit se tak ke standardu odpadového hospodářství ostatních evropských zemí jsou jistě správným krokem k zavedení efektivní cirkulární ekonomiky a také správným krokem z environmentálního hlediska (zejména vzhledem k závazkům vůči Pařížské dohodě z roku 2015, ke kterým se ČR jako člen EU přihlásila). Na základě výše uvedených informací se však nabízejí otázky, jestli jsme na tuto situaci skutečně připraveni, nebo je potřeba zintenzivnit kroky vedoucí k efektivní cirkulární ekonomice a ukončení skládkování odpadů ze skládek do roku 2024? 

Podle našich výpočtů trvá realizace záměru postavit a provozovat odpadovou BPS skoro čtyři a půl roku, to znamená, že kdo nezačne proces 1. srpna 2019, těžko stihne bioplynku postavit, resp. kraj, okres a obec budou mít na svém území nezpracovaný biologicky rozložitelný odpad, který nebudou moci zlikvidovat.

Přestavět zemědělskou bioplynovou stanici na odpadovou potřebuje méně času, ale také je nutno říci, že např. s teplem z kogenerační jednotky bude problém, protože lidská sídla bývají od statků a polí daleko. Příležitostí pro řadu těchto stanic může být upgrading bioplynu na biometan a následná distribuce tohoto “zeleného” plynu využitelného například jako BioCNG. 

Nejsložitější bývá obstát ve Zjišťovacím řízení a EIA při jednání s dotčenými osobami a ve veřejném projednávání – zakladatele společnosti EFG, Ivo Skřenka, vrátil neúspěch ve veřejném projednávání v roce 2013 při záměru vybudovat odpadovou BPS v Šebetově u Blanska o rok zpět a přidal další rok, než našel vhodný pozemek v areálu bývalých skláren v Rapotíně u Šumperka.

Energetickým využitím biologicky rozložitelného odpadu vyřešíme dvě věci najednou – zbavíme se odpadu, který je přítěží pro životní prostředí a vyrobíme energii v různých podobách (elektrická, tepelná a biometan pro odloženou spotřebu). Získanou energií nahradíme neobnovitelné přírodní zdroje, zároveň ušetříme náklady na jejich těžbu. Biometan je pohonnou hmotou dneška i budoucnosti – odpadů přibývá a jejich ekologické energetické využití bude ekonomicky zajímavé jak pro majitele odpadové bioplynové stanice, tak i pro obyvatele měst, která budou provozovat městskou hromadnou dopravu na CNG, i pro majitele osobních aut, jejichž provoz bude úsporný – opět ekologicky i ekonomicky.

K ekologii a k životu s odpadovou BPS za humny je nutno poznamenat, že provoz odpadové BPS je v zásadě bez chemie – to hlavní, degradaci biologických odpadů na hlavní složky – metan, oxid uhličitý, odpadní vodu (recyklovatelnou) a fosforečné hnojivo obstarávají anaerobní mikroorganismy. Fermentory jsou proto zcela utěsněné proti vstupu vzduchu, ale i proti jeho úniku, včetně úniku zápachu. Není tedy možné, aby odpadová BPS zapáchala na hony daleko.

Poslední články